Více než 9 % domácností v EU je zima, v Česku je to jen 2,9 %

V loňském roce bylo v České republice 2,9 % domácností, která o sobě prohlásily, že nejsou schopné unést náklady na zajištění přiměřeného vytápění. Oproti roku 2021 se jedná o mírný nárůst, který má na svědomí energetická krize. Za celou EU je ale situace podstatně horší, 9,3 % domácností prohlásilo, že nejsou schopny udržet svoji domácnost přiměřeně vytápěnou. (9 / 2023)

Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je tak Česká republika na pátém místě.  Energetická chudoba je téma, které se v souvislosti s energetickou krizí opět dostalo do středu pozornosti. Jedním z indikátorů, které Evropská unie využívá k měření energetické chudoby, je podíl domácností, jejichž majitelé prohlásí, že nejsou schopni udržovat svoji domácnost přiměřeně vytápěnou. Ačkoliv se však jedná o jeden z hlavních ukazatelů, který může ukazovat na energetickou chudobu, v každé zemi může být interpretován odlišným způsobem. Jedná se totiž o subjektivní indikátor - každý má nastaveny jiné hranice ohledně vytápění domu a podle toho prohlásí, zda je nebo není schopen svoji domácnost dostatečně vytopit.

„Tento ukazatel je subjektivní, což znamená, že sociální a kulturní charakteristiky domácností silně ovlivňují prohlášení o tom, zda je domácnost neschopná dostatečně vytápět svůj domov. To, jaká by měla být přiměřená teplota, se totiž může v jednotlivých zemích lišit, a to i mezi jednotlivými lidmi. Například osoba v Německu, která je zvyklá na centrální zásobování teplem, může určitou teplotu považovat za příliš nízkou. Naproti tomu pro člověka v Portugalsku může být příjemná a přijatelná, protože je zvyklý na nižší teploty v místnostech. Stejně tak starší člověk pociťuje chlad více a ocení vyšší teplotu ve svém domě," uvádí na svých stránkách Evropská komise. O tom, že je indikátor subjektivní, vypovídají také výsledky zveřejněné na webu Eurostatu.

Nejvyšší podíl domácností, které nejsou dostatečně vytápěny, je především na jihu Evropy (v Bulharsku (22,5 %), na Kypru (19,2 %), v Řecku (18,7 %), Litvě a Portugalsku (shodně 17,5 %), dále ve Španělsku (17,1 %) a v Rumunsku (15,2 %). Naopak nejnižší podíly vykázaly Finsko (1,4 %), Lucembursko (2,1 %), Slovinsko (2,6 %), Rakousko (2,7 %), Česko (2,9 %), Švédsko (3,3 %) a Estonsko (3,4 %). Přestože v Česku došlo k meziročnímu nárůstu indikátoru energetické chudoby, jde o první významnější nárůst od roku 2013. Nárůst byl u nás mezi roky 2021 a 2022 jen o 0,7 procentního bodu. Při historickém srovnání je naopak patrný dlouhodobý trend naznačující, že energetická chudoba klesá. Před deseti lety byl podíl nedostatečně vytápěných domácností u nás dvojnásobný (6,2 %). Situace v Evropské unii jako celku je v tomto ohledu o poznání horší. Celkem 9,3 % domácností v EU prohlásilo, že nejsou schopny udržet svoji domácnost přiměřeně vytápěnou. Došlo také k podstatnému nárůstu - ve srovnání s rokem 2021 o 2,4 procentního bodu. Obyvatelé České republiky jsou tak na tom v tomto ohledu velice dobře i ve srovnání s Evropskou unií jako celku. Oproti České republice je podíl domácností v EU, který je podle indikátoru zasažen energetickou chudobou, více než trojnásobný.