Dálkové vytápění - ekologické teplo bez starostí

Právní základ dodávky tepla

Základním právním předpisem upravujícím vztahy mezi dodavatelem a odběratelem tepelné energie je energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb.). K tomuto zákonu existuje také velké množství prováděcích právních předpisů.

Dodávkou tepelné energie se rozumí zejména vytápění budov a rovněž dodávka teplé užitkové vody. Tyto dodávky probíhají ve veřejném zájmu, neboť umožňují lidem užívat stavební objekty přijatelným způsobem, tedy zajišťují i základní lidské potřeby, mezi které patří také bydlení. Tepelnou energií se rozumí i chlad, který je rovněž možné odebírat od tepláren.

Dodávat teplo je možné pouze na základě smlouvy, která nemusí být písemná, musí však obsahovat náležitosti stanovené energetickým zákonem. Na její uzavření má zájemce o dodávku tepla nárok při splnění základních předpokladů, jako je existence zařízení na odběr tepla.

Typickým odběratelem tepelné energie jsou vedle průmyslových podniků, úřadů nebo obchodních center zejména bytové domy. V takovém případě uzavírá smlouvu o dodávce tepla zpravidla bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek.

Měření dodaného tepla zajišťuje dodavatel tepelné energie, odběratel může provádět kontrolu. Mezi konečné spotřebitele, kterými jsou vlastníci nebo nájemci bytových jednotek, se spotřeba tepla rozúčtuje.

Cena tepelné energie podléhá cenové regulaci ze strany Energetického regulačního úřadu, který provádí tzv. věcné usměrňování cen tepelné energie prostřednictvím cenových rozhodnutí každoročně vydávaných ve věstníku ERÚ. Stanovené ceny mají pokrývat účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu dodávek tepelné energie, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost investic do zařízeních sloužících k dodávce tepelné energie.

Dodavatel tepelné energie je povinen dodávku tepla svým odběratelům řádně vyúčtovávat. Pravidla vyúčtovávání stanoví vyhláška č. 210/2011 Sb. Vyúčtováním je doklad, na jehož základě se vyrovnává přeplatek nebo nedoplatek, které plynou z plateb za dodané teplo za zúčtovací nebo vyúčtovací období. Vyúčtování obsahuje zejména údaje o měření dodávky tepelné energie a jejím celkovém odebraném množství za vyúčtovací období, cenu tepelné energie, výši celkové částky, srovnání s předchozími obdobími. Délka zúčtovacího období je zpravidla 12 po sobě následujících kalendářních měsíců, pokud se smluvní strany nedohodnou na kratší době. Dodavatel tepelné energie provádí odběrateli bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energie nejméně jednou za kalendářní rok, a to k 31. prosinci. Vyúčtování poskytuje dodavatel odběrateli nejpozději do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. Pokud je vyúčtovací období kratší než kalendářní rok, provede dodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto vyúčtovacího období, nejpozději do konce následujícího měsíce.

Důležitá ustanovení ohledně podmínek vytápění a dodávek teplé vody obsahuje rovněž zákon o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb.). Zákon stanoví povinnost stavebníka, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, kdy konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, dále zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených vyhláškou, a také řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými vyhláškou.

Uvedenou vyhláškou je vyhláška č. 194/2007 Sb., jež stanoví mimo jiné otopné období, které začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den. Vytápění bytů a nebytových prostor se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví. V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápí mimo otopné období, pokud to vyžadují venkovní teploty a je-li to technicky možné. Vyhláška stanoví i další podmínky vytápění.

Teplárenské sdružení České republiky