Důležité informace >> Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

• Kdo je zákazníkem teplárny?
  Zákazníkem teplárny jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu. Smluvními klienty jsou například společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, obchodní centra, školy, zdravotnická zařízení, úřady, průmyslové podniky a další odběratelé tepla.
• Má teplárna své rozvodné sítě v mém bydlišti?
  Potřebujete vědět, zda-li jsou ve vaší obci rozvodné sítě soustav zásobování teplem a je možné se připojit na teplárnu? Zde naleznete držitele licence na výrobu a dodávku tepla v jednotlivých obcích České republiky, v jejichž lokalitách se vykazuje dodávka tepelné energie.
• Jak se mohu připojit na teplárnu?
  Podmínky pro připojení odběratelů tepelné energie jsou upraveny ustanoveními energetického zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších úprav. Základní podmínkou pro připojení odběratele ke zdroji tepla nebo rozvodnému zařízení teplárny je podání žádosti o připojení. Po schválení žádosti je budoucí odběratel informován o podmínkách připojení. Po vzájemné dohodě mezi odběratelem a dodavatelem je pak prodej tepelné energie realizován na základě kupní smlouvy na dodávku a odběr tepla, jejíž nedílnou součástí jsou přihláška k odběru tepla, obchodní podmínky dodávky tepelné energie, odběrový diagram, cenové ujednání případně dohoda o zálohových platbách.
• Budu hradit nějaké náklady na teplo, když odpojím byt od teplárny, ale dům zůstane napojený na teplárnu?
  Ano. Ukončením odběru tepla z teplárny (výměníkové stanice, domovní či blokové kotelny) vaše platby za teplo nekončí. Pokud dům dále odebírá teplo z teplárny, budete za teplo platit i v odpojeném bytě. Správce vám může naúčtovat až polovinu toho, co platí vaši sousedé (tzv. základní složku nákladů na teplo). Důvodem je nepřímá spotřeba tepla, způsobena přestupem přes konstrukci budovy. Dalším důvodem je užívání společných prostor v domě, kde také dochází ke spotřebě tepla.
• Co je majetkem dodavatele a co je majetkem odběratele - majitele domu?
  Dodavatel je zpravidla vlastníkem nebo uživatelem všech venkovních potrubních systémů, dopravujících teplou vodu pro otop a teplou vodu až k odběrnému místu. Odběrné místo je definováno smlouvou. V praxi to znamená, že od tohoto místa jsou veškeré rozvody označovány za odběrné tepelné zařízení, které je tvořeno zejména ležatými rozvody tepla pro ústřední vytápění a teplou vodu až po spotřebiče v objektu, a je ve správě a vlastnictví majitele objektu.
• Komu patří patní/objektové měřiče tepla, k čemu slouží, kam se osazují?
  Patní měřiče tepla jsou zpravidla ve vlastnictví dodavatele. Měřiče jsou pravidelně zkoušeny a úředně ověřovány. Podle údajů tohoto měřiče dodavatel účtuje odběratelům spotřebu tepla. Dodavatel jej osazuje u spotřebitele na vlastní náklad a stejně tak jej na své náklady udržuje a v případě poruchy vyměňuje. Má-li spotřebitel pochybnost o správnosti údajů měření nebo zjistí–li poruchu na měřícím zařízení, má právo měřicí přístroj nechat přezkoušet dodavatelem.
• Jak je to s kontrolou a závadami patních/objektových měřičů tepla?
  Při pochybnostech o správnosti měření nebo poruše má spotřebitel právo měřicí přístroj nechat přezkoušet dodavatelem. Ten je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřící zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Je–li na měřícím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel, jestliže závada zjištěna není, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou odběratel. Zjistí-li odběratel poruchu měřicího zařízení, je povinen to neprodleně nahlásit dodavateli tepla.
• Kdy začíná a končí topná sezóna?
  Podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod 13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad 13 °C pro následující den. Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7, ve 14 a ve 21 hodin, přičemž teplota měřená ve 21 hodin se počítá dvakrát.
• Kdy se přeruší či omezí vytápění v topné sezóně?
  Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad 13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Omezení vytápění se provádí tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod 13 °C se vytápění obnoví.
• Kdy se může topit mimo topnou sezónu – v létě?
  Mimo topnou sezónu se od začátku června do konce srpna může obnovit vytápění v případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky. Tedy pokud průměrná denní teplota klesne pod 13 °C na dva dny a zima bude trvat i v příštích dnech. U domovních předávacích stanic není třeba žádat teplárnu, stačí se dohodnout v domě a přepnout domovní předávací stanici, aby kromě ohřevu vody také ohřála vodu do radiátorů
• Kam se mám obrátit při poruše dodávky tepla nebo teplé užitkové vody?
  Pokud jste právnická nebo fyzická osoba, která má s teplárnou uzavřenou kupní smlouvu na dodávku tepla a teplé užitkové vody, pak samozřejmě na teplárnu. Pokud jste nájemníkem či majitelem bytu nebo nebytového prostoru a nemáte s teplárnou přímo uzavřenou kupní smlouvu na dodávku tepla a teplé užitkové vody, pak na svého pronajímatele nebo správce objektu. To samozřejmě nevylučuje i možnost přímého kontaktu s teplárnou.
• Jaká jsou pravidla pro dodávku teplé užitkové vody?
  Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 až 60 °C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrových špiček spotřeby v domě. Dodávka je uskutečňována denně nejméně v době od 6 do 22 hodin. Do nebytových budov se dodávka teplé vody ve dnech, kdy tyto budovy nejsou provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.
• Co znamená odběrná špička a je nějak časově omezena?
  Odběrná špička znamená odběr teplé vody vyšší, než je projekční maximum předávací stanice pro daný objekt. Jednoduše řečeno - každá předávací stanice je projektována na tzv. nesoučasný odběr, tedy na běžnou situaci, kdy se nepředpokládá, že všichni odběratelé najednou otevřou kohoutky s teplou vodou. Protože podobná situace nastává pouze mimořádně, bylo by zbytečné projektovat předávací stanici pro tento případ, kdy by využití její plné kapacity přicházelo v úvahu jen ojediněle. Odběrná špička není časově omezena.
• Podle jakého principu se provádí rozúčtování teplé vody?
  Spotřeba teplé vody se měří ve většině případů pro bytový dům ve výměníkové stanici. Tam je umístěno fakturační měřidlo a z něj se získá celková hodnota odběru a podle součtu údajů bytových vodoměrů se stanoví spotřeba jednotlivých bytů. Je ovšem třeba vědět, že bytový vodoměr je pouze poměrové měřidlo. Náklady na celkovou spotřebu teplé vody se ve smyslu vyhlášek rozpočítají na spotřební složku (70 až 90 % celkových nákladů podle spotřeby bytových vodoměrů) a základní složku (10 až 30 % podle plochy bytu). Podrobnosti zde.
• Kdo rozděluje náklady na ohřev vody na jednotlivé byty v domě?
  Teplárna zpravidla neúčtuje náklady na tepelnou energii určenou k ohřevu teplé vody na jednotlivé bytové jednotky, ale pouze na jednotlivé objekty (například bytové domy) připojené na společnou předávací stanici, ve které se teplá voda připravuje. Na jednotlivé bytové jednotky, popřípadě nebytové prostory provádí toto rozúčtování jednotliví správci, popřípadě sami vlastníci daného domu nebo jím vybrané a pověřené společnosti, které mají vlastní Asociaci rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV).
• Proč je nutné ověřovat správnou funkčnost vodoměrů teplé vody?
  Vodoměry teplé vody v jednotlivých bytech a v nebytových prostorách nejsou měřidly fakturačními, ale jsou měřidly poměrovými, podle nichž se stanoví poměr spotřební složky (70 až 90 % nákladů na teplo k ohřevu vody) a výše úhrady za celou zúčtovací jednotku (bytový dům) a následně i za každého konečného spotřebitele. I když jde o měřidla poměrová, mají ve smyslu metrologického zákona charakter měřidel stanovených. Výše úhrady za dodávku teplé vody pro daný objekt je určována podle součtu náměrů těchto jednotlivých vodoměrů a je nezbytné, aby vodoměry teplé vody jako měřidla stanovená byly podrobovány metrologické kontrole - cejchování každé 4 roky.
• Je rozdíl mezi lhůtou cejchováním vodoměrů teplé a studené vody?
  Vodoměry používané pouze k rozúčtování nákladů na konečné spotřebitele (studená voda) mají lhůtu k povinnému ověřování 5 let. Z rozdílného účelu užití bytových vodoměrů na teplou vodu jsou stanoveny také rozdílné lhůty pro ověřování funkčnosti - proto je podstatné, že dle Vyhlášky MPO č. 345/2002 Sb., bodu 1.3.9 přílohy, písmeno b) se na užití vodoměrů pro stanovení ceny dodávky teplé vody prodloužená lhůta 5 let nevztahuje a pro tento způsob užití poměrového vodoměru na teplou vodu je určen interval ověření funkčnosti 4 roky.
• Proč se provádějí odstávky dodávky teplé vody v létě?
  Spolehlivé dodávky tepla a minimalizace poruch v zimě vyžadují, aby byla na tepelných zařízeních alespoň jednou ročně provedena potřebná údržba, opravy a předepsané revize, neboť tato zařízení potřebují pravidelné kontroly a přípravu na nadcházející sezónu. Bez odstávky se soustava zásobování teplem neobejde, neboť většinu prací lze realizovat ve dnech, které jsou v době letní odstávky naplánovány. Je zapotřebí vzít v úvahu skutečnost, že technologie je, s výjimkou letní odstávky v provozu nepřetržitě, a neboť je veškerá technologie sledována a prochází údržbou v průběhu celého roku, odstávka je pro revize a opravy, zvláště parovodních a horkovodních částí, prostě nezbytná.
• Jak probíhá letní odstávka teplé vody?
  Soustavy zásobování teplem, to jsou desítky i stovky kilometrů parních, horkovodních a sekundárních rozvodů, stovky armatur a dalších zařízení. Před spuštěním topné sezóny je nutné provést tlakové a další zkoušky předepsané legislativou, zkontrolovat kvalitu prací a bezpečnost zařízení. Veškeré naplánované opravy se musí stihnout v několika dnech. Některé akce jsou naplánovány dlouhodobě na několik let. Délka odstávek záleží na objemu plánovaných oprav na jednotlivých zařízeních. Pokud to technické podmínky dodávky umožňují – soustava je zokruhovaná a umožňuje dodávku tepla k odběratelům z více směrů – k omezení či zastavení dodávek teplé vody odběratelů nedojde.
• Vydělává teplárna na dodávkách studené teplé vody během letních odstávek?
  Někteří odběratelé se domnívají, že pokud si pustí v době letní odstávky teplé vody z červeně označeného kohoutku neohřátou vodu, přispějí tím ke zvýšení tržeb teplárny. Odpověď je jednoznačná: teplárna na dodávkách studené/teplé vody během odstávek nic nevydělá. Při dodávce z domovní stanice je to nemožné, neboť se pouze přeúčtuje spotřebovaná voda v cenách od vodáren, která je z obou kohoutků stejná. Při centrální dodávce teplé vody pro více domů sice mohou vyvstat pochybnosti, ale ani tady není možné, aby voda vyteklá z teplého kohoutku, přinesla dodavateli příjem v podobě tržeb z prodeje tepelné energie, když tam v době odstávek žádné teplo nedodává.
• Co je gigajoule (GJ), megawatt (MW) nebo kilowatt (kW)?
  Gigajoule je fyzikální jednotka, ve které se stanovuje spotřeba tepelné energie (tepla). Pro přepočet 1 GJ = 277,8 kWh. Jeden byt (70 m2) průměrně spotřebuje za rok na vytápění a ohřev vody od 30 do 35 GJ tepla. Megawatt či kilowatt je fyzikální jednotka potřebného tepelného výkonu. Jedná se o hodnotu, kterou je dané tepelné zařízení schopno vyvinout. Průměrný výkon potřebný k vytápění jednoho bytu je cca 6 kW.
• Kdy je vhodné v objektu instalovat domovní předávací stanici?
  Tlakově závislé domovní/objektové předávací stanice je vhodné nasadit, když by v soustavě mělo dojít k rekonstrukci potrubí teplé vody u čtyřtrubkového systému (vzhledem ke snížení spotřeby tepla na vytápění přenášet teplo pro ohřev vody v jednotlivých domech jen původně topným okruhem), dále při celkové rekonstrukci centrálních předávacích stanic pro několik domů a při nové výstavbě tepelných sítí. Toto řešení předávacích stanic je přibližně o 20 % levnější než tlakově nezávislé centrální předávací stanice se čtyřtrubkovým rozvodem tepla a teplé vody.
• Jaký je vliv zateplení na spotřebu tepla?
  Při komplexním zateplení (výměna oken, zateplení, seřízení odběrného tepelného zařízení) může spotřeba tepla klesnout o 30 % v závislosti na výchozím stavu budovy. Zateplení může přinést i významnější úsporu nákladů za vytápění, ale musí se dělat důsledně a všude. Ne tedy jen v místech, kde největší tepelné ztráty předpokládáme (střecha a fasády), ale i v místech, kde se zdánlivě tepelné ztráty nejeví tak velké (podlaha, okna, dveře, detaily a jejich tepelné mosty, atd.). Také je třeba přihlédnout k tomu, na jakou teplotu místnost vytápíme. Právě při dostatečném zateplení mohou tyto zdánlivě nevýznamné faktory hrát velmi významnou roli v celkovém součtu úspor.
• Jak můžeme regulovat dodávku tepelné energie do našeho objektu?
  Regulovat dodávku tepla můžete pomocí patní regulace, kdy upravujete parametry topné vody (teplotu a průtok) a dobu vytápění (noční útlum apod.), a také pomocí termostatických hlavic na radiátorových ventilech, kdy dochází k úpravě průtoku topné vody radiátorem v závislosti na teplotě vytápěného prostoru. Zákon č. 406/2000 Sb. - Zákon o hospodaření energií ukládá vlastníkům vytápěných budov povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. V případě radiátorů to jsou ventily s termostatickými hlavicemi.
• Jak nastavit termostatické ventily v létě?
  V letním období mimo topnou sezónu od června do srpna (ale i v květnu či na začátku září, kdy zpravidla také netopíme) se doporučuje ponechat ventily otevřené na maximum - nastavit na hlavici nejvyšší stupeň, zpravidla 5. Toto opatření chrání ventily před poškozením, nenamáhá se hlavice ventilu, a je vhodné také pro zajištění odvzdušnění soustavy při případných opravách systému.
• Co znamená ekvitermní regulace topení a jaký má význam?
  Ekvitermní regulace teploty v místnosti spočívá v nastavení teploty topné vody (neboli v regulaci zdroje tepla) v závislosti na venkovní teplotě. Při nižší venkovní teplotě je požadována vyšší teplota dodávané topné vody, aby došlo k rovnováze mezi dodaným teplem a tepelnými ztrátami místnosti a teplota místnosti tak zůstala konstantní. Jsou dva hlavní důvody pro aplikaci ekvitermní regulace - větší tepelná pohoda z důvodu potlačení dynamiky (kolísání) teplot v místnosti a úspora energie, kdy není třeba zdroj tepla ohřívat na maximum a vydávat z něj největší výkon, ale pouze vydat takový výkon, který stačí k ohřátí místnosti na požadovanou teplotu v závislosti na venkovní teplotě.