Náklady na teplo
Český trh a mentalita českých zákazníků již tradičně při posuzování výhodnosti nákupu zboží a služeb nejvíce zohledňuje především prvek ceny. Volba i posuzování výhodnosti zajištění tepelné pohody a ohřevu vody se pak většinou odehrává nikoliv na základě komplexního vyhodnocení celkových dlouhodobých nákladů za službu, ale na základě porovnání okamžitých cenových relací.
U soustav zásobování teplem je specifické, že se v porovnání s konkurenčními způsoby vytápění (individuální vytápění zemním plynem, elektřinou a pevnými palivy) v drtivé většině případů porovnává konečná cena služby - zajištění tepelné pohody ze soustav zásobování teplem - pouze s palivovými náklady (plyn, elektřina, uhlí, dřevo), bez zohlednění průměrné roční účinnosti přeměny energie a započtení dalších nákladů (investičních, provozních a servisních) na výrobu a rozvod tepla z těchto paliv/energie do konečné ceny tepla.
Konečná cena tepla ze soustav zásobování teplem se tak porovnává s cenou suroviny před jejím zpracováním do finální podoby. Je to podobné, jako cenově porovnávat upečený pecen chleba doma na stole s hromádkou obilí, špetkou soli, lžicí kmínu a sklenicí vody, z nichž se tento pecen skládá. Kde jsou ale náklady na umletí mouky, zadělání kvásku, uhnětení a vypracování těsta, od jeho pečení, přes dopravu do obchodu až po nákup a odvoz domů?
Na co si tedy dát pozor při porovnávání cen tepla z různých zdrojů a paliv?
Při úvaze o změně způsobu vytápění, konkrétně při jeho ekonomickém hodnocení, je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepla z vlastního zdroje vycházeli z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepla. Odběratelé často porovnávají cenu tepla teplárny s cenou tepla pouze ve výši nákladů na palivo. Ostatní náklady do ceny tepla nezapočítávají (například v případě bytových domů je investice do pořízení nového zdroje hrazena z fondu oprav, provozní náklady jsou pak zase hrazeny jako služby spojené s užíváním bytů a podobně). Takový způsob porovnání cen je zcela zkreslující a chybný a rozhodně nevede k očekávanému výsledku, tedy ke snížení nákladů na vytápění a ohřev vody. Při výpočtu ceny tepelné energie z domovní kotelny je nutné kromě nákladů na palivo počítat i s ostatními náklady. Tyto ostatní náklady, kterými jsou například odpisy, elektrická energie, náklady na obsluhu, opravy a údržbu, revize, pojištění a další, tvoří asi čtvrtinu z celkové ceny tepla. Všechny tyto související výdaje je třeba vzít v úvahu.
V grafu jsou porovnány roční náklady na vytápění a ohřev vody. U nejrozšířenějších způsobů vytápění jsou zohledněny všechny podstatné položky, které tvoří náklady na výrobu tepla v průměrné české čtyřčlenné domácnosti, která obývá byt o rozloze 70 m2 a má roční spotřebu tepla pro vytápění a ohřev vody 30 GJ = 8334 kWh (1 GJ = 277,8 kWh). Při porovnání byly použity tarify elektřiny ČEZu D02d (běžná elektřina), D26d (akumulační elektřina), D45d (přímotopná elektřina) a D56d (tepelná čerpadla) z ledna 2014, a u zemního plynu tarif RWE z ledna 2014 (7,5-15 MWh). ČEZ a RWE stále patří k dominantním dodavatelům elektřiny a zemního plynu pro domácnosti.
Dopočet: Teplárenské sdružení České republiky.
V konečných nákladech na vytápění z tepláren jsou započítány i poměrné náklady na topnou soustavu v bytě (rozvody a topná tělesa/radiátory). U ostatních způsobů vytápění jsou započteny i poměrné náklady na zdroj vytápění (kamna/kotel/krb aj.), na komín a další potřebná zařízení. V původním Porovnání nákladů na vytápění TZB-info jsou tyto provozní a investiční náklady zadány pro rodinný domek, takže v našem porovnání jsou u všech způsobů vytápění poloviční. Z paušálních plateb pro vytápění elektřinou je odečtena částka měsíční pravidelné platby běžného tarifu D02d. U tepelných čerpadel je zadán reálný resp. průměrný roční topný faktoru soustavy tzv. COP. Pro názorné porovnání, že ani lokální výroba tepla není levná záležitost, jsme v tabulce ponechali i některé způsoby vytápění vhodné spíše jen pro rodinné domky nebo byty.
