Co přináší nové předpisy pro rozúčtování nákladů na vytápění, platné od 1. 1. 2016?
Byly upraveny limity, mezi nimiž se mohou pohybovat účtované náklady na vytápění. Dolní hranice byla posunuta z 60 % na 80 % a horní hranice byla zvednuta ze 140 % na 200 % průměrných nákladů účtovaných v daném období na 1m2 ZPP (započitatelné podlahové plochy).
Jak se tato změna projeví na konkrétním vyúčtování? Pro koho budou znamenat snížení nákladů, a pro koho nebudou výhodné? To ukazuje příklad vyúčtování modelového domu, který má 15 stejně velkých bytů. Pro jednoduchost počítání si zvolíme, že celkové náklady na vytápění domu byly ve výši 150 tisíc korun. Nebudeme se zabývat rozdělováním nákladů na základní a spotřební složku, ale budeme přímo porovnávat již celkové náklady rozúčtované podle náměrů registračních přístrojů (buď bytových měřičů tepla, nebo indikátorů topných nákladů, instalovaných na otopných tělesech), již přepočtených a korigovaných podle polohy bytu v domě. Průměrný náklad na jeden byt je 10 000 korun. Jak budou rozděleny náklady na vytápění v závislosti na registrované spotřebě tepla podle starých i nových pravidel ukazuje následující tabulka.
byt | registrovaná spotřeba |
% průměru | úhrada Kč dle vyhl. 372/2001 (do r. 2015) |
úhrada Kč dle vyhl. 269/2015 (od r. 2016) |
změna výše úhrady |
|
---|---|---|---|---|---|---|
Kč | % | |||||
1 | minimální | 40 | 6 000 | 8 000 | +2 000 | +33 |
2 | velmi nízká | 50 | 6 000 | 8 000 | +2 000 | +33 |
3 | velmi nízká | 60 | 6 000 | 8 000 | +2 000 | +33 |
4 | nízká | 70 | 7 280 | 8 000 | +720 | +10 |
5 | nízká | 80 | 8 320 | 8 000 | -320 | -4 |
6 | nízká | 90 | 9 360 | 8 000 | -1 360 | -15 |
7 | průměrná | 100 | 10 400 | 9 189 | -1 211 | -12 |
8 | průměrná | 100 | 10 400 | 9 189 | -1 211 | -12 |
9 | průměrná | 100 | 10 400 | 9 189 | -1 211 | -12 |
10 | průměrná | 100 | 10 400 | 9 189 | -1 211 | -12 |
11 | vyšší | 110 | 11 440 | 10 108 | -1 332 | -12 |
12 | vyšší | 120 | 12 480 | 11 027 | -1 453 | -12 |
13 | vyšší | 130 | 13 520 | 11 946 | -1 574 | -12 |
14 | vysoká | 160 | 14 000 | 14 703 | +703 | +5 |
15 | vysoká | 190 | 14 000 | 17 460 | +3 460 | +25 |
celkem | 150 000 | 150 000 |
Jaký z toho plyne závěr a doporučení? Nová pravidla jsou lepším přiblížením účtovaných nákladů ke skutečné spotřebě tepla pro vytápění jednotlivých bytů, i když se jistě najdou případy a situace, pro které ani nově stanovené limity nebudou zcela spravedlivé. Určitě však budou lepší a spravedlivější pro uživatele bytů, kteří regulují vytápění s rozumem a správně využívají termostatických hlavic na regulačních ventilech otopných těles.
Ve výše uvedeném modelovém příkladu vyúčtování nákladů na vytápění je vše jasné, ale při aplikaci na skutečná data mohou nastat situace, kdy rozúčtování nepůjde provést tak, aby byly dodrženy všechny požadavky vyhlášky 269/2015. Podle názoru Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV) by bylo potřeba připravit novelu vyhlášky 269/2015 Sb., nebo vydat alespoň nový Metodický pokyn, ve kterém by se připustily některé odchylky v případě matematického kolapsu rozúčtování.
(Zpracováno z příspěvku Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu pro časopis „Bytová družstva, SVJ, správa domů“, distribuovaný Svazem českých a moravských bytových družstev/SČMBD.)
K vyhlášce č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj několikrát aktualizovaný metodický pokyn, který upravuje principy rozdělení nákladů za teplo a teplou vodu. Aktuální verzi z 15. 12. 2017 naleznete zde (předchozí verze z 31. 1. 2017 a z 14. 1. 2016).
Další informace k dané probematice: